Boj, emoce, nebo únik? Vyber si správnou cestu, jak okamžitě zvládnout stres
Tvoje tělo na stres reaguje vždycky stejně. Srdce se rozbuší, myšlenky se zauzlí a ty nevíš, kde začít. Přitom způsobů, jak to celé zvládnout, existuje překvapivě hodně. Stačí vědět, po které cestě sáhnout jako první.
Znáš ten pocit před zkouškou, kdy se ti v žaludku obrátí celý svět? Nebo ten moment po hádce, kdy nevíš, jestli křičet, nebo jen zmizet? Stres vypadá pokaždé trochu jinak, ale co se děje uvnitř, je překvapivě podobné. Biochemik Hans Selye to popsal už v roce 1956.
Tělo projde třemi fázemi
Nejdřív nastartuje všechny obranné síly. Pak se přizpůsobí a drží se. Pokud tlak trvá příliš dlouho, přijde vyčerpání. Tělo prostě přestane zvládat. Tohle platí pro každého, bez výjimky.
Selye zkoumal hlavně tělesnou zátěž, třeba zranění nebo nepříznivé podmínky prostředí. Přesto jeho poznatky otevřely cestu vědcům, kteří se začali ptát na něco jiného. Co se děje v hlavě? Jak to, že stejná situace jednoho položí a druhého ani nerozhodí?
Srdce buší, hlava nestíhá
V 60. letech přišel psycholog Richard Lazarus s odpovědí. Stres není jen o tom, co se ti přihodí. Záleží hlavně na tom, jak ty sám situaci vyhodnotíš. Nejdřív si nevědomky odpovíš, jestli tě vůbec ohrožuje a jestli se tě osobně týká. Pak přemýšlíš, co s tím můžeš dělat. Nakonec se na celou věc podíváš zpětně a možná ji uvidíš jinak.
Lazarus tohle popsal jako vědomý a dynamický proces. Ne jako pouhou automatickou reakci, ale jako něco, co se dá ovlivnit. Zvládání podle něj není jednorázová záležitost. Je to úsilí, které vyžaduje energii a vědomou snahu. Říká se tomu coping, česky zvládání stresu.
Utéct, bojovat nebo vydržet?
Když se ocitneš pod tlakem, otevřou se ti v zásadě tři cesty. První je zaměřit se přímo na problém. Promyslíš postup, uděláš plán, případně požádáš o pomoc. Tahle cesta funguje nejlépe tehdy, kdy situaci skutečně ovlivnit můžeš.
Druhá cesta vede přes emoce. Zkusíš se na věc podívat z jiného úhlu a přehodnotíš svůj postoj. Nejde o předstírání, že je všechno v pořádku. Jde o to najít v situaci jiný smysl, než jsi tam viděl na začátku.
Třetí možnost je únik. Vzdálíš se od problému, necháš ho na chvíli být. Prostě ho necháš vyhnít. Někdy to pomůže získat zdravý odstup. Jindy to jen odloží to, co stejně přijde. Záleží na tom, jak moc si problém žádá řešení právě teď.
Každý to řeší po svém
Neexistuje jedna cesta, která by seděla všem. V těžkých chvílích někdo přirozeně sahá po telefonu a volá kamarádovi. Jiný potřebuje hodinu ticha a klidu. Obojí může fungovat stejně dobře.
Psycholog Křivohlavý popsal v roce 1994 další varianty. Někdo v náročné situaci upadne do apatie a rezignuje. Někdo se problému aktivně vyhýbá. Jiný se ho naopak snaží ze svého života odstranit. Čtvrtá možnost je posilovat vlastní sílu, trénovat sebekontrolu a věřit si víc. Tahle poslední cesta bývá z dlouhodobého hlediska nejudržitelnější.
Co nejlépe pomáhá zvládnout stres?
- Dobrý zdravotní stav a dostatek energie.
- Přesvědčení, že situaci zvládnout dokážeš.
- Znalosti a zkušenosti, které už za sebou máš.
- Vědomí, že máš kolem sebe lidi, na které se můžeš spolehnout.
Sociální opora, tedy to, že víš, na koho se obrátit, hraje větší roli, než se zdá.
Zvládneš to, i když to tak nevypadá
Stres není nepřítel, kterého se musíš zbavit za každou cenu. Je to signál, že ti na něčem záleží. Rozdíl není v tom, jestli ho cítíš, ale v tom, co s ním uděláš. Vědci to zkoumají desítky let a tvrdí, že zvládání stresu se dá naučit. Hezky krok za krokem, situace za situací.
Každý zvládnutý moment tě posune o kus dál, i když to tak v tu chvíli vůbec nevypadá. Ne nadarmo se říká, že každá překážka, kterou cestou potkáš a překročíš, ti něco do života dá. Zkus to tak příště brát, až se ti něco na první dobrou nepovede, a uvidíš, že příště to zvládneš ještě lépe.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie
