Knedlík v krku, sevřený hrudník: Mozek propojuje bolest po rozchodu s tou fyzickou

Bolest po rozchodu se nedá jen tak setřást. Cítíš ji při usínání, ve škole i ve chvíli, kdy ti ex vyskočí na sociálních sítích. Smutek a bolest v těle se přitom v hlavě navzájem ovlivňují a to, jak moc tě bude všechno bolet, máš z velké části v rukou.

Ležíš v posteli, venku už je dávno tma a palec ti v telefonu znovu sjede na starou společnou fotku. Během vteřiny se ti sevře hrudník, v krku máš knedlík a spánek je ten tam. Bolest po rozchodu umí zasáhnout celé tělo a rozhodně si ji jen nenamlouváš. Hlava totiž smutek z konce vztahu a bolest v těle zpracovává společně a jedno pořád ovlivňuje druhé.

Psychologové z Čínské akademie věd se proto podívali, co se v mozku děje, když se bolest po rozchodu potká s bolestí v těle ve stejnou chvíli. Výsledek na první pohled vypadá jako protimluv, protože smutek umí bolest těla zesílit i ztlumit. Rozhoduje přitom obyčejná věc, se kterou pracuješ každý den, aniž by ti to vůbec došlo. Proto se vyplatí vědět, jak tvoje hlava v takových chvílích funguje.

Bolest po rozchodu si nevymýšlíš

Existují dva druhy bolesti a každý z nich přichází odjinud. První je fyzická, kterou ucítíš třeba ve chvíli, kdy se praštíš malíčkem o nohu postele, a většinou rychle odezní. Druhá přichází s odmítnutím, když tě někdo vynechá z party nebo s tebou ukončí vztah. Tahle bolest dokáže vydržet mnohem déle a navíc mění to, jak silně vnímáš bolest v těle.

Fotky ex a teplo na předloktí

Hlavní část pokusů stála na mladých lidech ve věku zhruba od 19 do 30 let, kteří měli za sebou čerstvý rozchod. O konec vztahu přitom vůbec nestáli, protože ho ukončil ten druhý. Před pokusem poslali výzkumníkům několik fotek svého bývalého protějšku. V laboratoři se na ně pak dívali a do toho jim přístroj pouštěl na předloktí krátké teplo, které už lehce pálilo.

Pokaždé dostali jasný pokyn, na co se mají soustředit. Někdy šlo o teplo na ruce, jindy o pocity z fotky. Potom na stupnici od nuly do deseti ohodnotili, jak moc to bolelo. Část dobrovolníků prošla celým pokusem v magnetické rezonanci, takže šlo přesně sledovat, které části mozku přitom pracují. Výzkumníci tak mohli porovnat, jak bolí samotné teplo a jak teplo ve chvíli, kdy na obrazovce svítí tvář bývalého protějšku.

Když smutek zavřeš do šuplíku

Dobrovolníci, kteří viděli fotku bývalého protějšku a soustředili se jen na teplo na ruce, hodnotili bolest o něco výše. Smutek, který odsouvali stranou, v hlavě dál pracoval a bolest v těle ještě zesílil. Tahle reakce se sice neukázala ve všech pokusech stejně výrazně, ale objevovala se opakovaně. Bolest po rozchodu se tak do těla dostane i ve chvíli, kdy se snažíš dělat, že je všechno v pohodě.

Pustíš smutek ven, bolest poleví

Opačná situace dopadla v laboratoři úplně jinak. Když se dobrovolníci soustředili naplno na smutek z rozchodu, teplo na ruce je bolelo méně. Mozek dal přednost smutku a na bolest v těle mu zbylo méně sil. Hlava se zkrátka nedokáže naplno věnovat dvěma silným pocitům najednou a jeden z nich musí ustoupit. Stejně to fungovalo i u fotek, na kterých byl někdo vynechaný z party.

Pro jistotu přišla část dobrovolníků do laboratoře podruhé, a to po jednom až dvou týdnech. Výsledek se zopakoval, takže nešlo o náhodu ani o špatný den. Reakce hlavy na bolest po rozchodu je tedy u každého poměrně stálá a nemění se ze dne na den. Tlumení bolesti při soustředění na smutek se ukázalo jako nejstálejší výsledek celého výzkumu a objevilo se ve všech pokusech.

Hlava má vlastní přepínač na bolest

V magnetické rezonanci bylo vidět, že každou z reakcí řídí jiné místo v mozku. Při zesílení bolesti se zapojuje zadní část takzvaného ostrůvku, který zpracovává vjemy z těla i nepříjemné emoce. Ztlumení má na starosti čelní pól, tedy úplně přední část mozku hned za čelem. Obě místa jsou propojená s talamem, přes který proudí informace o bolesti, a ten mezi nimi podle všeho přepíná jako vypínač.

Tvůj smutek má své místo

Rozchod tedy dokáže bolet dvakrát, v duši i v těle, a hlava s tím zachází podle toho, kam zrovna míří tvoje pozornost. Výzkumníci věří, že práce s pozorností a psychickým naladěním by jednou mohla pomáhat bolest zvládat. Až tě zase zaskočí stará fotka v telefonu, vzpomeň si, že tvůj smutek je skutečný a má právo tam být. Nemusíš ho dusit v sobě ani se za něj stydět.

Zdroje: Autorský text, studie: Zhang, M., Lin, X., Zhi, Y., Mu, Y. & Kong, Y. The dual facilitatory and inhibitory effects of social pain on physical pain perception. PMID: 38323007.