Harry Hole dorazil na Netflix a zatím sklízí dobré reakce. Na ČSFD má právem 80 %
Nový norský seriál Harry Hole dorazil na Netflix a přitáhl zájem fanoušků skandinávského noir žánru. Devět epizod, silné herecké obsazení a příběh detektiva, který se v boji se sebou samým ztrácí právě tak rychle, jako mizejí stopy po pachatelích.
Zapneš první epizodu a za nějakou dobu zjistíš, že je půlnoc a ty máš puštěnou už několikátou. Harry Hole není typ, kterému budeš držet palce proto, že je hodný, ale proto, že víš, že to nevzdá, i když by měl dávno přestat. Devět epizod podle knih Joa Nesbøa, kterých se po celém světě prodalo přes 23 milionů, a Netflix z toho udělal přesně ten seriál, který by fanoušci chtěli.
Devět epizod, které tě nepustí
Seriál prolíná příběhy knih Červenka, Nemesis a Pentagram, což tvůrcům dává prostor vybudovat postavy do hloubky a vysvětlit, co všechno se s Harrym dělo předtím, než se ocitne tváří v tvář dalšímu sériovému vrahovi. Ženy v Oslu začínají mizet, jejich těla mají v sobě záhadné červené diamanty ve tvaru pěticípé hvězdy a každý případ přidává nový střípek do obrazce, který Harry postupně skládá, zatímco se sám drží nad vodou čím dál obtížněji.
Děj zamířil i do Prahy
Seriál se přitom neodehrává jen v uličkách Osla, část příběhu zamíří i do Česka, a s tím přichází detail, který potěší domácí diváky. Zbraň, která se v jedné z epizod mihne na obrazovce, není žádná hollywoodská rekvizita, ale česká pistole CZ 75 SP-01 Shadow Red.
Santelmann a Kinnaman jako nepřátelé
Tobias Santelmann hraje Harryho Holea a svůj výkon staví na té správné kombinaci fyzické přítomnosti a viditelného vnitřního rozkladu. Naproti němu stojí Joel Kinnaman jako korumpovaný policista Tom Waaler, a tenhle herecký souboj je jedním z důvodů, proč seriál funguje. Každá scéna, ve které jsou spolu na plátně, nese napětí, které se dá krájet. K tomu přidej Piu Tjeltu v roli Rakel Faukeové a máš trojúhelník postav, který drží celou konstrukci pohromadě.
Alkohol jako klíčová součást vyšetřování
Harry Hole není hrdina, na jakého jsme zvyklí z amerických policejních seriálů. Je to chlap s Jimem Beamem v šuplíku a cigaretami na stole, který pije, protože bolest jinak nezpracuje, a přesto, nebo možná právě proto, dokáže vidět věci, které ostatním unikají. Harryho alkoholismus není jen nálepka ani dramatický háček, je to klíč k pochopení toho, jak jeho mysl funguje, a občas si budeš klást otázku, jestli by bez té skleničky navíc na určité věci vůbec přišel.
Spisovatel dohlížel na každý detail
Jo Nesbø se na projektu podílel jako scenárista, což je u adaptací vlastních knih spíš výjimka než pravidlo, a na výsledku je to znát. Seriál přitom není otrockou adaptací, dělá vlastní rozhodnutí, přesouvá momenty, upravuje časové linie, a to mu prospívá, protože se dokáže soustředit na to, co vizuálně a skutečně funguje.
Dabing tě bude chytat za uši
Jediné, co lze seriálu vytknout, je český dabing. Velmi pravidelně uslyšíš spojení „avšak“, které v přirozené mluvené češtině prakticky nikdo nepoužívá, a dabingový ansámbl důsledně trvá na správně vyslovovaném „jsem“ tam, kde by reálný člověk řekl „sem“. Pokud tě tahle drobnost dokáže rozptýlit, je lepší sáhnout po původní norské stopě s titulky.
Proč tohle přeskočit nedává smysl
Pokud neznáš Nesbøovy romány, seriál je skvělý vstupní bod, a pokud je znáš, dostaneš navíc radost z toho, jak tvůrci s předlohou pracují. Po skončení si otevřeš vyhledávač, začneš hledat, kdy vyjde druhá řada, a pak si koupíš knížky, protože čekat jednoduše nechceš.
